Projekt: Umělecká práce studentů v době covidu.
Projekt: „Vánoce s Magdalénou 2019 - „Vánoční pastorely – Vánoční lidová poezie jako zdroj inspirace pro současné taneční umění “.
Význam projektu z hlediska dopadu na území:
Prvotním přínosem je seznámení žáků a následně veřejnost s tradicí a hodnotou české lidové písně, která se stávala celé 20. století inspirací pro díla v oblasti české vážné hudby. Jde o čtvrtý projekt tohoto typu. Tímto projektem chceme zdůraznit fakt, že česká hudební kultura patří mezi pět nejvýznamnějších hudebních kultur na světě, a jako takovou by ji lidé měli vnímat, provozovat, hovořit o ní, a to i v širších historických, společenských a kulturních souvislostech. Pokud se tato informace projeví v pedagogické a umělecké práci s dětským interpretem je jisté, že zůstane součástí jeho vědění. Informace získaná přes umělecký prožitek je pro dítě trvalá.
Vazba projektu na další aktivity v území:
Vytváření kvalitních, nekomerčních uměleckých projektů na principech syntézy pohybové, hudební, literárně-dramatické a výtvarné autorské i interpretační tvorby a vytváření situací pro prezentování těchto projektů široké veřejnosti je v dnešní zkomercializované době velmi obtížné. Náš současný projekt navazuje na projekty „Česká vážná hudba 20. století v kontextu scénického tance a pohybového divadla“, „Lidová píseň jako inspirace současného tanečního umění“ a „Mariánský kult v českém uměleckém prostředí – Příběhy o Mariích“. První dva projekty podpořil v roce 2013 a 2015 Státní fond ČR v programu – podpora vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit. Poslední projekt „Příběhy o Mariích“. byl uveden již na několika festivalech – na MFF v Jablonci nad Nisou, na mezinárodním festivalu SIRAEX v Klášterci nad Nisou a prestižním festivalu Tanambourrée ve Varnsdorfu, na celostátní soutěži ZUŠ – Mládí B. Martinů v Poličce (ocenění za nejlepší technickou připravenost studentů - interpretů). V rámci těchto akci byl projekt velmi kladně hodnocen, a to z hlediska uměleckého i pedagogického a shlédli ho stovky diváků z celé republiky i zahraničí.
Sedm let po sobě připravujeme v rámci těchto projektů adventní představení vždy na hudbu jednoho z velikánů české hudby – Vítězslavy Kaprálové, Otmara Máchy, Luboše Fišera, Bohuslava Martinů, v loňském roce Jana Jiráska. Jde o neprezentované skladby, které jsem objevila v antikvariátech, knihovně HAMU Praha, Českém rozhlase apod.
V navazujícím projektu „Vánoční pastorely – vánoční lidová poezie jako zdroj inspirace pro současné taneční umění“ – jsme vybrali jako hlavní téma uměleckých projektů s dětmi a mládeží hudbu čerpající inspiraci v lidové vánoční písni.
Pastorela je drobná kantáta s lidovou vánoční tematikou, typická pro českou hudební kulturu. Jejich tvorbě se věnovali zejména venkovští kantoři. České vánoční písně a koledy velmi dobře známe, rádi je zpíváme a učíme další generace. Je to jeden z prastarých zvyků, který jsme přebrali od svých předků. Předávají se z pokolení na pokolení a nikoho nenapadne na nich něco měnit. Málokdo z nás ale ví, jak vznikly, kdy a kdo je složil. Nejstarší záznamy o vánoční hudbě, v takzvaných Mariánských chválách, pocházejí z 11. až 12. století a najdeme je v rukopisu z knihovny metropolitní kapituly pražské. Vánoční koledy píší svou historii od 13. století. Tehdy ještě nešlo o čistě vánoční koledy, ale bývaly zpívány písně s křesťanskými náměty. Ve 14. století si již gotika vyžádala písně s náboženskými motivy a u příležitosti Vánoc byla zdůrazňována doba Adventu. Uměle tvořené latinské texty byly podmalovány bohatou melodií. Časem dosti umělých písní zlidovělo, a především lidé si začali zpívat své vlastní písně – koledy. Tyto koledy zpívaly hlavně děti a ti nejchudší z chudých, když chodili dům od domu a prosili o podarování – výslužku. Tato tradice se dochovala dodnes a koledníci obcházejí domácnosti na druhý svátek vánoční – na svatého Štěpána. Ve středověku již vánoční písně a koledy šíří Evropou potulní žáci, tovaryši, krajánkové, a další poutníci. Potulní žáci si jejich předváděním vydělávají na živobytí během adventu, vánočních svátků i o Novém roku. Koledám všichni všude rozumí, protože jejich námět a význam je ve všech jazycích stejný – oslava narození Spasitele.
Vánoce jsou velkým svátkem spojeném s narozením Ježíše. Vánoce jsou také o lásce a porozumění mezi lidmi a přednější se jim stává nikoliv spokojenost všech, ale uspokojení jen jejich vlastní touhy. Působení modernizačních procesů je cítit na každém kroku, v každodenním dění fungování společnosti, lidé začínají jednat jen účelově, systematicky a úsporně s cílem zisku v co nejkratší době a s co nejmenšími náklady. Podobně se dá uvažovat ve vztahu k Vánocům, které se tak pro lidi v dnešní době stávají svátky účelně zaměřené k obdarovávání druhých. Důvodem našeho projektu je tedy celková komercionalizace české kultury a malé povědomí mladé generace o české vážné hudbě čerpající z lidové písně. Projekt jsme začali realizovat od počátku školního roku 2018/2019. Inscenace vytvořené v rámci tohoto projektu budeme prezentovat nejen na adventním představení v roce 2019, ale na přehlídkách a festivalech v celé ČR i v zahraničí, a tak budeme náš region a kulturu v něm reprezentovat v tom nejlepším slova smyslu.
Charakter projektu:
V projektu „Vánoční pastorely – Vánoční lidová poezie jako zdroj inspirace pro současné taneční umění“ jsme vybrali jako hlavní téma uměleckých projektů s dětmi a mládeží českou vážnou hudbu zaměřenou na téma křesťanské tradice a lidové písně. Konkrétně skladby „Vánoční pastorely“.
Tvořivá taneční výchova je obor, který prostřednictvím tance a pomocí syntézy dalších uměleckých disciplín celkové kultivuje a rozvíjí osobnost dítěte, pracuje velmi často s prvky lidového tanečního projevu. České současné neprofesionální taneční umění, které svým obsahem a formou navazuje na tradici českého novodobého, později výrazového tance čerpá vždy z národní kulturní tradice.
Lidová píseň v Čechách a na Moravě byla po staletí součástí každodenního života venkovského lidu. V selském prostředí se zrodila ve své původní podobě a odtud působila na další vrstvy národa nejen jako zdroj umělecké inspirace, ale vůbec jako živá míza procesu národního sebeuvědomování. V dobách, kdy ještě píseň žila nenápadně mezi prostým lidem, začali ji sbírat národní buditelé, kteří nám svými sbírkami zanechali skutečné poklady. Poklady plné jednoduché, krystalické poezie a hudebně vytříbených, inspirativních melodií.
Texty i melodie jsou kulturním dědictvím našeho národa.
Projekt je propojením historických pramenů původních textů, současné vážné hudby čerpající z lidových hudebních motivů a současným tanečním vyjádřením. Práce pedagoga, choreografa na tomto projektu se odvíjí vždy od vzdělávacího programu studia. Na výchovně vzdělávací proces výuky navazuje projekt umělecký a jeden s druhým jsou neoddělitelně spjaté.
Projekt : „Vánoce s Magdalénou - Bohuslav Martinů – Příběhy o Mariích“
Význam projektu z hlediska dopadu na území:
Prvotním přínosem je seznámení žáků a následně veřejnost s tradicí a hodnotou české lidové písně. Jde o již třetí projekt tohoto typu. Tímto projektem chceme zdůraznit fakt, že česká hudební kultura patří mezi pět nejvýznamnějších hudebních kultur na světě, a jako takovou by ji lidé měli vnímat, provozovat, hovořit o ní, a to i v širších historických, společenských a kulturních souvislostech. Pokud se tato informace projeví v pedagogické a umělecké práci s dětským interpretem je jisté, že zůstane součástí jeho vědění. Informace získaná přes umělecký prožitek je pro dítě trvalá.
Vazba projektu na další aktivity v území:
Vytváření kvalitních, nekomerčních uměleckých projektů na principech syntézy pohybové, hudební, literárně-dramatické a výtvarné autorské i interpretační tvorby a vytváření situací pro prezentování těchto projektů široké veřejnosti a to v klasickém i netradičním prostředí je v dnešní zkomercializované době velmi obtížné. Náš současný projekt navazuje na projekty „Česká vážná hudba 20. století v kontextu scénického tance a pohybového divadla“ a „Lidová píseň jako inspirace současného tanečního umění“. Tyto projekty podpořil v roce 2013 a 2015 Státní fond ČR v programu - podpora vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit. V rámci těchto projektů vznikla představení, která byla prezentována na veřejných představeních v Jablonci nad Nisou, festivalech po celé ČR včetně Jiráskova Hronova a zahraničí (Rakousko, Polsko). Například inscenace „Napij se nebe“ (Otvírání studánek – B. Martinů) získalo první místo v zlatém pásmu za inscenaci v soutěži Mládí – Bohuslav Martinů v Poličce, cenu za interpretaci a cenu za pedagogickou práci. Tato inscenace byla uvedena též na mezinárodním folklórním festivalu v Polsku nebo na mezinárodním divadelním festivalu v rakouském Abtenau. Další inscenace vzniklé v rámci tohoto projektu „Barokní fuga“ (Durerova Apokalypsa – Luboš Fišer) „Mikeš z hor“ (Mikeš z hor – Bohuslav Martinů) nebo „Měsíc a padající hvězda, dívej se jinam“ (Nipponari – Bohuslav Martinů) byly uvedeny na celostátních přehlídkách divadelních i tanečních, Jiráskově Hronově i mezinárodním festivalu současného tance v Klášterci nad Ohří, na mezinárodním folklórním festivalu v Jablonci nad Nisou a Polsku.
Pět let po sobě připravujeme v rámci těchto projektů adventní představení vždy na hudbu jednoho z velikánů české hudby - Vítězslavy Kaprálové, Otmara Máchy, Luboše Fišera nebo Bohuslava Martinů. Jde o neprezentované zapadlé skladby. Které jsme objevila v antikvariátech, knihovně HAMU Praha apod.
V letošním navazujícím projektu „Bohuslav Martinů – Příběhy o Mariích“ jsme vybrali jako hlavní téma uměleckých projektů s dětmi a mládeží hudbu Bohuslava Martinů čerpající inspiraci v lidové písni potažmo v tématu „Mariánský kult v českém uměleckém prostředí“.
Bez obrázků Panny Marie, podmaleb na skle, malovaných hrníčků nebo sošek ve výklenku, si lze sotva představit jakoukoli venkovskou chalupu. Panenky Marie stávaly v kapličkách uprostřed polí - a někde se tam znovu vracejí. K létu patřila i procesí věřících, která s korouhvemi mířila na poutní místa, zastavovala se u Božích muk a nad krajem se nesl zpěv mariánských písní.
Mariánský kult měl v lidovém prostředí opravdu silnou tradici. Víra, že Panna Maria byla jako vyvolená žena od narození bez hříchu, je obsahem slavnosti Neposkvrněného početí Panny Marie 8.12. Slavnost Zvěstování Panny Marie, devět měsíců před Vánocemi (25. 3.), vznikla z biblického vyprávění, v němž archanděl Gabriel zvěstuje Marii narození Ježíšovo. Svátek Navštívení Panny Marie 31. května spočívá na biblické zprávě o návštěvě Panny Marie u Alžběty. Slavnost Nanebevzetí Panny Marie se slaví 15. srpna. Svátek Narození Panny Marie 8. září. Cyklus svátků zakončuje svátek Zasvěcení Panny Marie v Jeruzalémě 21. listopadu.
Velkým svátkem spojeném s Marií je narození Ježíše - Vánoce. Vánoce jsou také o lásce a porozumění mezi lidmi a přednější se jim stává nikoliv spokojenost všech, ale uspokojení jen jejich vlastní touhy. Působení modernizačních procesů je cítit na každém kroku, v každodenním dění fungování společnosti, lidé začínají jednat jen účelově, systematicky a úsporně s cílem zisku v co nejkratší době a s co nejmenšími náklady. Podobně se dá uvažovat ve vztahu k Vánocům, které se tak pro lidi v dnešní době stávají svátky účelně zaměřené k obdarovávání druhých. Důvodem tohoto výběru je tedy celková komercionalizace české kultury a malé povědomí mladé generace o české vážné hudbě čerpající z lidové písně. Projekt jsme začali realizovat od počátku roce 2017. Inscenace vytvořené v rámci tohoto projektu budeme prezentovat nejen na adventním představení v roce 2017, ale na přehlídkách a festivalech v celé ČR i v zahraničí. Například první prezentace bude na Mezinárodním folklórním festivalu v Eurocentru v Jablonci nad Nisou a následně v polské Jelení Goře v červnu 2017.
Charakter projektu:
V projektu „Bohuslav Martinů – hudba o Mariích“ jsme vybrali jako hlavní téma uměleckých projektů s dětmi a mládeží českou vážnou hudbu Bohuslava Martinů zaměřenou na téma Marie čerpající inspiraci v křesťanské tradici a lidové písni. Konkrétně skladby „Písně o Marii“ a dvě čísti opery „Hry o Marii“.
Tvořivá taneční výchova je obor, který prostřednictvím tance a pomocí syntézy dalších uměleckých disciplín celkové kultivuje a rozvíjí osobnost dítěte, pracuje velmi často s prvky lidového tanečního projevu. České současné neprofesionální taneční umění, které svým obsahem a formou navazuje na tradici českého novodobého, později výrazového tance čerpá vždy z národní kulturní tradice.
Lidová píseň v Čechách a na Moravě byla po staletí součástí každodenního života venkovského lidu. V selském prostředí se zrodila ve své původní podobě a odtud působila na další vrstvy národa nejen jako zdroj umělecké inspirace, ale vůbec jako živá míza procesu národního sebeuvědomování. V dobách, kdy ještě píseň žila nenápadně mezi prostým lidem, začali ji sbírat národní buditelé, kteří nám svými sbírkami zanechali skutečné poklady. Poklady plné jednoduché, krystalické poezie a hudebně vytříbených, inspirativních melodií.
Texty i melodie jsou kulturním dědictvím našeho národa.
Projekt je propojením historických pramenů původních textů, hudby čerpající z lidových hudebních motivů Bohuslava Martinů a současným tanečním vyjádřením. Práce pedagoga, choreografa na tomto projektu se odvíjí vždy od vzdělávacího programu studia. Na výchovně vzdělávací proces výuky navazuje projekt umělecký a jeden s druhým jsou neoddělitelně spjaté.
Doba trvání samotné akce:
Projekt navazuje na projekty minulých pěti let. Doba realizace projektu je leden 2017 – prosinec 2017.
Dále pak bude projekt prezentován na přehlídkách, festivalech v ČR i v zahraničí v dalším roce 2018, Tak aby výsledek projektu byl maximálně využit pro prezentaci široké veřejnosti.
Projekty zaměřené na národní kulturní bohatství 2013 - 2017
Lidová píseň jako inspirace současného tanečního umění 2013
Česká vážná hudba 20. století v kontextu scénického tance a pohybového divadla 2015
-
Tyto projekty finančně podpořil v roce 2013 Státní fond ČR v programu - podpora vysoce hodnotných neprofesionálních uměleckých aktivit.
Mariánský kult v českém uměleckém prostředí 2017
-
Tento projekt finančně podpořilo v roce 2017 Statutární město Jablonec nad Nisou
Význam a cíle projektů
Prvotním přínosem je seznámení žáků s tradicí a hodnotou české lidové písně a její zpracování velikány naší současné vážné hudby. Těmito projekty chceme zdůraznit fakt, že česká hudební kultura patří mezi pět nejvýznamnějších hudebních kultur na světě, a jako takovou by ji lidé měli vnímat, provozovat, hovořit o ní, a to i v širších historických, společenských a kulturních souvislostech. Pokud se tato informace projeví v pedagogické a umělecké práci s dětským interpretem je jisté, že zůstane součástí jeho vědění. Informace získaná přes umělecký prožitek je pro dítě trvalá.
Vytváření kvalitních, nekomerčních uměleckých projektů na principech syntézy pohybové, hudební, literárně-dramatické a výtvarné autorské i interpretační tvorby a vytváření situací pro prezentování těchto projektů široké veřejnosti a to v klasickém i netradičním prostředí je v dnešní zkomercializované době velmi obtížné.
Důvodem pro práci na těchto projektech je celková komercionalizace české kultury a malé povědomí mladé generace o české vážné hudbě čerpající z lidové písně a naší národní kultury. Hlavní téma uměleckých projektů s dětmi a mládeží je česká vážná hudbu 20. století čerpající inspiraci v lidové písni, historii a národní kultury. Tvořivá taneční výchova je obor, který prostřednictvím tance a pomocí syntézy dalších uměleckých disciplín celkové kultivuje a rozvíjí osobnost dítěte, pracuje velmi často s prvky lidového tanečního projevu. České současné neprofesionální taneční umění, které svým obsahem a formou navazuje na tradici českého novodobého, později výrazového tance čerpá vždy z národní kulturní tradice. V tomto projektu se potkává hudba českých hudebních skladatelů – B. Martinů, Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka a Otmara Máchy, Ilji Hurníka nebo Luboše Fišera, Vítězslavy Kaprálové a dalších významných českých skladatelů. Tito skladatelé pracovali s původními texty lidových písní sebranými Františkem Sušilem (A. Dvořák, O. Mácha, B, Martinů) Františkem Bartošem (Leoš Janáček) nebo verši Miloslavem Burešem (B. Martinů).
Lidová píseň v Čechách a na Moravě byla po staletí součástí každodenního života venkovského lidu. V selském prostředí se zrodila ve své původní podobě a odtud působila na další vrstvy národa nejen jako zdroj umělecké inspirace, ale vůbec jako živá míza procesu národního sebeuvědomování. V dobách, kdy ještě píseň žila nenápadně mezi prostým lidem, začali ji sbírat národní buditelé, kteří nám svými sbírkami zanechali skutečné poklady. Poklady plné jednoduché, krystalické poezie a hudebně vytříbených, inspirativních melodií. Texty i melodie jsou kulturním dědictvím našeho národa.
Projekt je propojením historických pramenů původních textů, stylizované hudby našich hudebních skladatelů a současným tanečním vyjádřením choreografů a interpretů. Práce pedagoga, choreografa na tomto projektu se odvíjí vždy od vzdělávacího programu studia. Na výchovně vzdělávací proces výuky navazuje projekt umělecký a jeden s druhým jsou neoddělitelně spjaté.
Výsledky – vytvořená představení v rámci projektů jsou prezentována na přehlídkách a festivalech v celé ČR i v zahraničí.
NANOPOLIS 2011 – 2013
Studenti a žáci studia pod pedagogickým vedením Ludmily Rellichové pracovali na ojedinělém celoevropském projektu „Umění inspirované vědou“.
Od března 2011 do března 2013 probíhá ve 14 zemích Evropy celoevropská soutěž studentů a pedagogů ZŠ a SŠ - „Umění inspirované vědou“. Cílem tohoto mezinárodního projektu je inspirace vědou a uměním, jejich vzájemné propojení a prezentace pro veřejnost. Projekt předpokládá vysokou uměleckou kvalitu a tvůrčí interaktivitu mezi umělci, vědci a studenty. Česká republika se tohoto projektu účastní festivalem Den a noc v NanoPOLIS. Realizace celodenního programu Day&NightInNanopolis se uskuteční 23.11. a 12.12. 2011 na Nové scéně Národního divadla v Praze.
Pro naše studio bylo velkou ctí, že jsme k tomuto projektu byli vybráni. Vystoupení v Národní divadle vedle významných vědců, jakým je například profesor David Lukáš z Technické univerzity v Liberci a neméně významnými umělci, jakými jsou scénograf Tomáš Žižka nebo členové baletu ND je pro žáky a studenty TaPS obrovským zážitkem a motivací pro umělecký i lidský růst.
Projekt zajistila dramaturgicky UTESLA a Tomáš Žižka, v oblasti tance a baletu jsou to choreograf David Stránský, balet NSND a Taneční a pohybové studio Magdaléna, z.s.. V oblasti vizuálního umění je to například Nepraš, Morová, Bartoníček, Diaz. Na hudební části se podílí Milan Cais a skupina Tata Bojs. Vědu a experiment zastupují v projektu NCYC (National Centre for Young Chemists), UOCHB AV ČR, UFCH - JH AV ČR, Universita Pardubice, Technická Universita Liberec, Koordinační výbor IYC (ČSCH) a partneři projektu ISWA
Příprava na realizaci projektu byla velmi náročná a je na místě obdivovat žáky i studenty s jakou zodpovědností a úsilím k této práci přistupovali. Myslím, že takto ojedinělý projekt byl důležitý jak pro další intelektuální i sociálně kulturní rozvoj žáků a studentů, kteří se na něm podílel tak pro veřejnost. Pro její pohled na vědu a umění v kontextu dnešní společnosti.
23.11. a 12.12.2011 – Nová scéna Národního divadla Praha
23. 11. 2011 v 18:00 se uskutečnilo slavnostní zahájení projektu nanoPOLIS na Nové scéně Národního divadla, které pokračovalo od 19:00 premiérou představení Noc v nanoPOLIS. Šlo o unikátní výtvarné, hudební a taneční setkání s vědou a experimenty.
Svět je příliš komplexní pro staré teorie. Procházíme krizí lidského vědění a vzdělávání, k odpovědím na ně patří maximální snaha o pochopení souvislostí a dlouhodobější důraz na kvalitní vzdělání. Cílem projektu nanoPOLIS je komunikovat, inspirovat, vzdělávat, bavit a přitahovat mládež a veřejnost k přírodovědným oborům v kontextu oborů humanitních. Projekt vznikl k mezinárodní studentské soutěži Immersion in Science Worlds through Arts na které se podílí 16 evropských technických univerzit a institutů www.iswaproject.eu - Taneční a pohybové studio Magdaléna, z.s. Získalo první cenu v této soutěži, mezinárodní soutěži v oboru tanec – prosinec 2012
Hudba: Milan Cais a TataBojs - Ležatá osmička a Nanoalbum, Petr Cígler – Enthropic Symphony
Choreografie: Tomáš Rychetský, David Stránský, Ludmila Rellichová a TS Magdaléna, z.s.
Vědecká animace: David Lukáš, Pavel Pokorný, Petr Slavíček, Petr Holzhauser, Petr Cígler
Scénář, dramaturgie a supervize: Tomáš Žižka, Alexandr Prokop